Povodně v Ledči nad Sázavou

Povodně v historii

   Za tisíciletou historii města Ledče nad Sázavou prošlo určitě desítky povodní, které způsobily velké ztráty na životech i majetku. Informace o těchto pohromách jsou jen kusé a dá mi ještě hodně práce je vyhledat. Jedinou publikací ve které jsem doposud nalezl zmínky o velkých povodních je kniha Ledeč nad Sázavou - Historie města a článek z Ledečských novin. Autor se zmiňuje o zřejmě dosud největší zaznamenané povodni v Ledči dne 31.července 1714. Příčinou byla bouřka a silný déšť v okolí Žďáru nad Sázavou, který zvedl hladinu Sázavy. Šedesát hrází rybníků postavených na horním toku se protrhlo a způsobilo přívalovou vlnu, která dorazila do Ledče po půlnoci zatopila polovinu města. Hladina dosáhla po střechy budov "voda byla až 14 loktů zvejší". Na severní zdi kostela sv.Petra a Pavla, který leží při levém břehu řeky je vyznačen nejvyšší stav kamennou značkou 3,5 m nad úrovní dnešního terénu. Voda odplavila 9 domů a 86 jich silně poškodila. Povodeň přišla nečekaně a jen v  samotném městě utonulo 28 osob. Byl také stržen šestnáct let starý dřevěný most. Dřevěná socha, jenž stála uprostřed mostu byla posléze nalezena v Týnci nad Sázavou. Autor článku v Ledečských novinách se zmiňuje i o jednotlivých příhodách, které zřejmě zaznamenal Jiří Valchář. Například v jednom domě utonula celá rodina,  jen jedno děťátko ležící v neckách zůstalo naživu, když je voda vynesla na  kamna, kde bylo po opadnutí vody nalezeno. 
   Velké povodně se opakovaly ještě v roce 1731 a 1784. Při těchto povodních voda dosáhla horní části dnešního Husova náměstí, kde se dalo jezdit na lodičkách. 

Povodeň 14.srpna 2002

   Tato velká voda na Sázavě zůstala ve stínu událostí odehrávajících se v ostatních částech České republiky. Byla to ale první povodeň, kterou jsem osobně zažil. Podle povodňového plánu města hladina hladina řeky dosáhla tzv.pětasedmdesátileté vody (Karel Urban - LN 9/2002(Ledečské noviny číslo/ročník)). Do "populární" stoleté vody zbývalo jen 30 cm. Druhý stupeň SPA (stupeň povodňové aktivity) byl vyhlášen v 18:40 13.8.2002. Po 21h Okresní povodňová komise oznámila hrozbu protržení hrází rybníků u Přibyslavi (okr. Havlíčkův Brod) a vedoucím referátu ochrany Okresního úřadu v Havlíčkově Brodě bylo sděleno, že lze očekávat dvoumetrovou přílivovou vlnu. Byl okamžitě vyhlášen SPA III.  Před půlnocí bylo zahájeno řízené vypouštění rybníků ze kterých odteklo 8 až 10 tisíc m3 vody.  Z vlastní zkušenosti vím, že o půlnoci ze 13.8. a 14.8. byla Sázava na hranici vylití z břehů - hladina dosahovala úrovně chodníku na Tyršově nábřeží (z tohoto místa je i následující fotografie). 

Obr1.Tyršovo nábřeží v dopoledních hodinách 14. srpna 2002

V časných ranních hodinách se začala Sázava vylévat z břehů. Byly zatopeny tyto části města (po proudu): Objekt býv. hotelu Koželužna, Mlýnská ulice v celé délce nábřeží, Tyršovo nábřeží (voda dosahovala autobusového nádraží), na pravém břehu byly částečně zatopeny uhelné sklady, zahrádkářská kolonie. V Podolí voda zaplavila  levobřežní okresní silnici k obci Sechov, několik průmyslových objektů a také samotu na pravém břehu.
   Přesný čas kulminace není nikde uveden, ale domnívám se, že ke kulminace došlo mezi 9 a 10 h ranní (Výšku hladiny a průtok se mi snad podaří někde vyhledat).  Sázava se zpět vrátila do svého koryta v odpoledních hodinách.
   Tato povodeň nenapáchala značné škody na majetku a naštěstí si nevyžádala žádný lidský život, ale byla snad dostatečným ponaučením pro obyvatele a vedení města, že s nebezpečím záplav musíme počítat i my. 
 

Povodeň 10. července 2004 na Olešenském potoce
   
Povodeň na Olešenském potoce dne 10. června 2004 byla extrémní přívalovou povodní, jejíž doba opakování i doba opakování příčinných srážek překročila 100 let. Byla způsobena lijákem mimořádné intenzity v důsledku aktivní bouřkové činnosti. Bouřky se 10. června 2004 odpoledne a navečer ve své nejsilnější podobě vyskytovaly v pásu širokém asi 15 km a dlouhém 75 km, a to od Kostelce nad Černými Lesy v jihovýchodním směru až po Havlíčkův Brod, kde již značně zeslábly. Mapa srážkových úhrnů

Příčiny povodně 10.července 2004

  Ve čtvrtek 10.6. postihla část Ledče nad Sázavou ničivá povodeň. Vysoká povodňová vlna valící se údolím Olešenského potoka ničila vše, co jí stálo v cestě a způsobila mnohamilionové škody. Majitelé postižených nemovitostí i místní samospráva se pochopitelně zajímají o to, jaké jsou příčiny této situace, zda jí bylo možné předejít nebo alespoň zmírnit. Již druhý den po události zazněla z úst krajského hejtmana zpráva, že správce toku chtěl situaci řešit úpravami koryta, ale tyto úpravy mu nebyly umožněny ze strany ochránců přírody.

    Olešenský potok je skutečně přírodovědně velmi cennou lokalitou, žije zde mimo jiné unikátní populace mihule potoční. Správce toku hodlal stabilizovat dno potoka, zpevnit břehy a odtěžit náplavy písku pod ústím potoka v Sázavě. Nešlo tedy o žádná protipovodňová opatření, která by pomohla bezpečně provést velkou vodu zastavěným územím, ale pouze o opatření, která měla stabilizovat koryto a dočasně omezit splavování zeminy do Sázavy. Provedení těchto úprav by na průběh čtvrteční povodně zcela jistě nemělo žádný vliv, způsobilo by pouze zničení unikátních přírodních hodnot .

    Velikost povodně je vždy dána především stavem celého povodí a nejen stavem koryta v místě povodňových škod. V případě Olešenského potoka jde bohužel o silně svažité údolí, navíc s vysokým podílem protierozně nezajištěné orné půdy, která odtok srážkové vody do toku ještě zrychluje. Po enormních srážkách dochází za této situace ke vzniku nárazové povodňové vlny, obvykle s ničivými účinky. Přestože úpravami v horních částech povodí lze významně zvýšit schopnost krajiny zadržet vodu, shodují se odborníci v názoru, že při enormních srážkách nelze vzniku povodně zabránit. Voda vždy teče dolů a když ji spadne velké množství, je vznik povodně zákonitý. Jediným opatřením, jak systémově předcházet povodňovým škodám, je nechat údolní nivy volné, nestavět vodě do cesty žádné překážky. Velkým problémem jsou především nedostatečně dimenzované mostní objekty, které se při povodni ucpou a způsobí vždy vzdutí vody a velké škody na okolních stavbách. Ohrožení zvyšuje také skládkování dřeva u toků nad obcí, - právě tento plovoucí materiál je nejčastější příčinou ucpání mostů. Situaci mohou velmi komplikovat také další nevhodně umístěné stavby. Pokud stavba zužuje průtočný profil údolní nivy, způsobí při povodni další vzdouvání vody a tím i řetězovitý nárůst v poškození dalších objektů.

     Průběh povodní nelze tedy ovlivnit úpravou krátkého úseku toku, ale pouze trvalou péčí o stav celého povodí, o co největší schopnost pozemků zadržet vodu a uvážlivé povolování staveb v okolí vodních toků.

Převzato z tiskové zprávy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Havlíčkův Brod, autor:  Ing.Václav Hlaváč


 

Obr.2: Povodeň v Pivovarském údolí

Po povodni:

Obr.3: Škody Obr.4: Vyvrácené stavidlo za bývalým mlýnem

 Použitá literatura:

 Pleva František: Ledeč nad Sázavou - Historie města (1997);Město Ledeč nad Sázavou