Mravenec faraon - Monomorium pharaonis

Noční teploty denodenně plynule klesají pod bod mrazu. Začíná pravý čas na skoncování s velkým malým škůdcem našich domovů - s faraonem.

 

třída

Insecta

řád

Blanokřídlí - Hymenoptera

čeleď

Myrmicidae

rod

Solenopsis

druh

Mravenec faraon - Monomorium pharaonis

 

Vzhled

Velikost:
královna 3,5 - 5 mm
sameček 2,8 -; 3 mm
dělnice 2 - 2,5 mm

Zbarvení:
královna hnědé tělo, černý konec zadečku
sameček černý
dělnice hnědé tělo, černý konec zadečku

Rozšíření

Mravenců z rodu Solenopsis je ve světě známo přes sto druhů a jedním z jejich příbuzným je i argentinský mravenec Solenopsis invicta, který proslul jako katastrofický příklad zavlečení organizmu z jednoho ekosystému do druhého. Faraoni se k nám rozšířili pravděpodobně z Indie. V Evropě se objevili nejprve v přístavních městech, od 2.pol. 18.stol postupně začínají pronikat i do vnitrozemí. V Česku byl poprvé zpozorován v Praze roku 1902. Ale až o 40 let později se zřejmě díky zvýšenému transportu zboží mezi Německem a protektorátem dostává např. do nemocnic a potravinářských provozoven, kde je významným škůdcem.

Další vlna expanze tohoto teplomilného mravence je způsobena rozšířením centrálního vytápění spojeného s výstavbou panelových sídlišť od konce 60.let. Vznikly tak rozsáhlé vytápěné prostory, vzájemně propojené teplovodními rozvody, s nadbytkem nejrůznější potravy a vody a s dostatkem vhodných úkrytů. Kromě obytných domů obývá prakticky všechny prostory, kde je stálá teplota a dostatek potravy. Jeho výskyt byl dokonce zaznamenám na skládce komunálního odpadu, kde přežil ve tlejících zbytcích potravy.

Způsob života a potrava

V kolonii tohoto druhu mravenců žije větší počet královen, mluvíme proto o polygynním společenstvu. Jedinou činností královen je kladení vajíček. Královny žijí i více než jeden rok. Snesou jich za život velké množství. Samice jsou několikanásobně větší, podobně zbarvené jako dělnice. Jestliže se kolonii vede dobře, má dostatek dělnic, potravy, úkrytů a dostatečně vysokou teplotou, samice nakladou malé množství fyziologicky odlišných vajíček. Celý proces se opakuje, zpravidla jednou nebo dvakrát ročně. Z vajíček se líhnou bíle zbarvené a beznohé larvy, které jsou zcela závislé na péči dělnic, které je musí krmit, napájet, čistit a přemisťovat dle teplotních podmínek v hnízdu. Larva mravence se zakuklí a z ní se vylíhne nový jedinec.

Dělnice zajišťují veškerý chod hnízda. Tato zvláštní kasta mravenců má genetické vybavení podobné jako normální samice, ale pohlavní orgány jsou zakrnělé, proto to jsou dělnice, nikoliv dělníci. Protože jsou zbaveny povinnosti účastnit se rozmnožovacích procesů, které stojí mnoho času a energie, mohou všechen svůj čas věnovat pilné práci pro kolonii, shánění potravy a vody a jejich donášení do hnízda, péči o larvy a samice, úpravám hnízda, jeho obraně a podobně. Tento způsob života je jim vrozený, bez možnosti, že by se mu mohly vzepřít nebo se naučit něco jiného. Všechny činnosti provádějí zcela nezištně a neváhají obětovat ani svůj vlastní život, je-li to potřeba, pro blaho kolonie. Svou drobností jednotlivci snadno uniknou pozornosti, avšak mravenci vytváří cestičky po kterých se pohybují tisíce dělnic obtěžkány úlovky v vaší spíže.

Samci jsou svou velikostí asi uprostřed a jsou celí černí. V kolonii se vyskytují jen velmi krátkou dobu, oplodní mladé samice a poté uhynou. To sice není příliš výhodné pro ně samotné, koloniím mravenců to však prospívá, protože po splnění svého úkolu neujídají potravu, nezabírají místo ani jinak nevadí.

Ochrana

Mravenec faraon je jedna z mála výjimek před kterou potřebuje chránit člověk a ne živočich.

Ukrytá hnízda nelze v praxi zasáhnout žádným postřikem, aerosolem ani plynem. Jedinou možností je vylákat ke spolupráci samotné dělnice mravenců. Za tím účelem jim předkládáme návnadu, které je naláká třeba i v předvánoční kuchyni, plné jiných pochutin. A jestliže návnada obsahuje nějaký insekticid, nazýváme ji nástrahou. Pokud v ní obsažený insekticid mravence neodpuzuje a jeho účinky se začnou projevovat opožděně, lze dosáhnout potřebného úspěchu. Dělnice nástrahu pilně donášejí do hnízda a krmí jí šechny ostatní příslu?níky kolonie, kteří pak uhynou. Pokud by se však příznaky otravy dostavily dříve, mravenci by okamžitě přestali nástrahu přijímat a kolonie by přežily.

Při hubení mravenců faraónů je důležité ošetřit nástrahou současně všechny byty zamořeného domu, protože jinak mravenci rychle přelézají z neošetřených bytů. Zásahy proto musí provádět kvalifikované a zkušené profesionální firmy, které jsou schopné všechny podmínky úspěšného zásahu dodržet a mají k disposici účinné nástrahy. V dobře ošetřeném domě jsou mravenci úplně vyhubeni a vymizí na dobu 5 a více let, prakticky až do nového zamoření. Aktivnímu šíření mravenců do ošetřených domů lze zabránit a účinnost zásahů prodloužit vytvořením insekticidních bariér (tj. provedení důkladných postřiků) v místech prostupu teplovodních kanálů do domu. Tyto bariéry by měly být rovněž prováděny profesionálními firmami a měly by být obnovovány zhruba každý rok.

český název

Mravenec faraon

latinský název

Monomorium pharaonis

hlavní znaky

Dvoučlenná stopka spojující přední a zadní část těla, černý konec zadečku

způsob života

V kolonii

rozšíření ČR

Převážně lidská obydlí

rozšíření svět

Původ pravděp. v jižní Asii (Indie), dnes ve všech tropech a subtropech, v mírném pásmu synantropním druhem

potrava

živočišné bílkoviny, potraviny - pečivo, cukroví, vlašské ořechy...

vývoj

Dokonalá proměna

ochrana

Není chráněn, považován za škůdce

 

 

Pozn: zpracováno pro www.priroda.cz


Copyright © 2004 - 2006 CERO a.s.. Všechna práva vyhrazena. All rights reserved.
Copyright © 2005 Mirasoft.